Jirásek Alois 
(23.08.1851 - 12.03.1930)
český romanopisec a dramatik
studoval gymnázium v Broumově, ale odmaturoval v Hradci Králové
učil se polsky a rusky, ve volných chvílích krásně kreslil
z finančních důvodů studoval na filozofické fakultě
celý život se přátelil s Mikolášem Alšem, který mu radil v oblasti výtvarného umění
po studiu odešel do Litomyšle, kde pracoval jako středoškolský profesor
v roce 1917 podepsal Manifest českých spisovatelů, v němž požadovali spisovatelé samostatnost naší země
chvíli pracoval v senátu
SHRNUTÍ:
Alois Jirásek se narodil v roce 1851 ve východočeském Hronově (město si slavného rodáka připomíná pravidelným divadelním festivalem). Pocházel ze starého selského rodu. Po absolvování gymnázia vystudoval historii v Praze, poté až do roku 1888 působil jako středoškolský učitel v Litomyšli (pro svůj vypravěčský talent patřil k oblíbeným kantorům); pak se vrátil do Prahy. Od 70. let publikoval drobné prózy s historickými náměty, postupně dospěl až k rozsáhlým románovým cyklům; psal také divadelní hry. V 90. letech - už jako uznávaný autor - na popud redakce časopisu Mladý čtenář zpracoval některé pověsti vztahující se k národní minulosti. Vycházel především ze záznamů z Kosmovy kroniky (vznikla na počátku 12. století) a z kroniky Václava Hájka z Libočan (ze 16. století).
V roce 1879 se Jirásek oženil. Narodilo se mu postupně šest dcer a jeden syn.
V roce 1920 byl zvolen do Senátu za Československou národně demokratickou stranu.Ač byl v roce 1920 zvolen do senátu za Československou národně demokratickou stranu, žil v ústraní v Hronově a do politiky se nezapojil. Jirásek zemřel tři roky po smrti své ženy.
Alois Jirásek zemřel v březnu 1930 v Praze, pohřben byl pak v Hronově. Jeho rakev byla vystavena v Pantheonu Národního muzea a další den se na Václavském náměstí konala mohutná panychida. Průvod aut, který vezl Jiráskovu urnu z pražského krematoria na padolský hřbitov v Hronově, byl pozdravován a uctíván mnoha lidmi ve všech místech, kterými projížděl. Je právem považován za zakladatele české historické beletrie. Český národ v něm ztratil jednoho z největších synů. Bylo po něm pojmenováno Jiráskovo náměstí a Jiráskův most. Jeho jméno také nese náš největší festival amatérského divadla - Jiráskův Hronov.
Jiráskovo zpracování českých pověstí patří dodnes k umělecky nejpůsobivějším. Jednotlivé příběhy vynikají zajímavým, často přímo dobrodružným dějem i smyslem pro spravedlnost.
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA TVORBY:
dějiny chápal jako František Palacký => dějiny tvoří lid, převažuje kolektivní hrdina
převažují mužské postavy - v jeho románech se objevují pouze 2 ženy (Zdena z Hvozdna - PROTI VŠEM a Maria - BRATRSTVO)
nedostatečná propracovanost psychologie jeho postav
dobře charakterizoval dobu - liboval si ve válečných scénách, používal archaismy a historismy
dílo má podobu volně skládané kroniky
DÍLO:
románové cykly "Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo, Temno, Psohlavci, F. L. Věk, U nás"
historická díla romantická "Na dvoře vévodském, Poklad, V cizích službách, Skály"
historická díla idylická "Maryla, Záhořanský hon"
historická díla psychologická "povídky Svědomí, Mudrcové, Zemanka"
historická díla pro mládež "Z Čech až na konec světa, Staré pověsti české"
novely "Filozofská historie, U rytířů, Na staré poště"
divadelní hry "Vojnarka, Otec, Emigrant, Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Lucerna, M. D. Rettigová"
próza "Druhý květ, Na ostrově"
memoáry "Z mých pamětí"
2024 ©